![]() |
Ruština | ruština online |
User loginNavigation |
Jednoznačná a mnohoznačná slova v ruském jazyce![]()
Jednoznačná slova nehledě na jeden význam, mají schopnost k tzv denotativní (předmětové) variaci, která závisí na tom, jaký konkrétní předmět nebo jev znamenají v daném kontextu. Jednotnost pojmového obsahu se přitom zachovává. V tomto případě se říká, že jednoznačná slova mají schopnost přenášet informaci o různých denotátech. Například:
тихий голос = klidný hlas
V těchto případech jako minimální kontext slouží slovní spojení a umožňuje zjistit přesný význam slova тихий.
Mezi různými významy slova zpravidla existuje určitá vazba, který vytváří složitou sémantickou jednotu, která se nazývá sémantická struktura slova. Taková provázanost významů mnohoznačného slova ukazuje na systémovou povahu jazyka, konkrétně, jeho lexiky.
Pokud se podíváme na řadu významů mnohoznačného slova, zjistíme, že jeden význam se vyznačuje jako hlavní, a ostatní - jako odvozené od toho hlavního, původního významu. Tento hlavní význam se ve výkladových slovnících uvádí jako první a jiné významy se číslují. Těch ostatních významů může být docela hodně. Například, slovo идти (jít) v 17-dílném "Slovníku současného ruského jazyka" najdeme až 26 významů a ve "Výkladovém slovníku ruského jazyka" D.Ušakova - 40 významů.
Izolované od kontextu slovo se obecně chápe v takovém smyslu, v jakém nejčastěji se vyskytuje v řeči. Odvozené významy se projevují jen ve slovních spojeních s jinými slovy. Například sloveso идти (jít) bez kontextu znamená "pohybovat se pomoci nohou":
тихий нрав = klidná povaha тихая езда = klidná jízda тихая погода = klidné počasí, bezvětří тихое дыхание = klidné dýchání
Иван долго шёл один. - Ivan šel dlouho sám.
V různých textech v závislosti na kontextu, se význam mění:
Острава шла к успеху - Ostrava šla k úspěchu.
Как у вас идёт бизнес? - Jak vám jde podnikání?
Пар идёт из камина. - Pára jde (vychází) z komínu.
Slovo se často stává mnohoznačným během historického vývoje jazyka. Tyhle nově nabyté významy se odrážejí ve společenských projevech a chápání jednotlivých jevů. Ve výsledku se naše myšlení obohacuje o nové pojmy. Velikost slovní zásoby každého jazyka je omezená, proto rozvoj lexiky se uskutečňuje nejen kvůli objevení nových slov, ale také kvůli tomu, že již existující slova nabývají nových významů. Velmi častá je také situace, kdy "starý" význam slovo odumírá. Proto se slovní zásoba mění nejen kvantitativně, ale i kvalitativně.
Asi by nebylo správné předpokládat, že vývoj významů slov je důsledkem jenom mimojazykových (extralingvistických) faktorů. Nezapomínejme, že mnohoznačnost slova se projevuje také v přenesených významech (například metaforách). V případě, že předměty nebo jevy mají nějaký společný rys, význam se může posouvat od jednoho předmětu či jevu, k druhému. Stává se tak proto, že jeden konkrétní význam slova nenese v sobě plný výčet diferencujících rysů (ale jen ty, které nejvíc odráželi smysl a podstatu slova v okamžik jeho zavedení do jazyka). To je důvodem, proč mnohé předměty mají společné vazby, které mohou jako podklad pro asociativní sblížení těchto předmětu a přenos významů z jednoho na druhý.
Jak citovat v seznamu literatury: LOVERMANN, Dmitriy (překl.) a . Jednoznačná a mnohoznačná slova v ruském jazyce. ,. Lingvistická encyklopedie LINGVISTO [online]. 23-8-2015. 2015 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: http://lingvisto.org/cz/articles/jednoznacna_a_mnohoznacna_slova_v_rustine
datum publikace: 23.8.2015 překlad z ruštiny: Dmitriy Lovermann | ||