Home Ruština | ruština online

O pádech v ruském jazyce

Lingvistika rozeznává několik desítek pádů, o kterých obyčejný člověk ani neví, že existují. To, že čeština rozlišuje 7 pádů, znamená jen to, že flexivní jednotky (v češtině například podstatná jména nebo zájmena - prostě slova, která mění tvar v závislosti na pádu, ve kterém jsou použita) skloňujeme pomocí těchto sedmi pádů a ostatní pády nevyžadují nové tvary slov a tak se dá říci, že nějaký další pád prostě připadá na jeden z těch sedmi.

A teď zpět k ruštině. V ruských školách se děti učí šest pádů (seřazeno podle toho, jak jsou řazeny v ruštině):

název pádu v ruštiněčeský ekvivalent
Имен́ительный паде́жnominativ1. pád
Роди́тельный паде́жgenitiv2. pád
Да́тельный паде́жdativ3. pád
Вини́тельный паде́жakuzativ4. pád
Твори́тельный паде́жinstrumenál7. pád
Предло́жный паде́жlokativ6. pád

Existuje celá řada názorů ohledně toho, kolik ve skutečnosti pádů se dá rozlišovat v ruštině. To, že existence těchto pádů není uznána většinou akademické lingvistické obcí, neznamená, že neexistují, a proto někteří lingvisté trvají na tom, že kromě výše uvedených šesti pádů jsou v ruštině i další. Například:

Ablativ

Je to pád, který vyjadřuje začátek pohybu a odpovídá na otázku "odkud?". V ruštině se tento pád připadá na genitiv:

с рабо́ты - z práce
с Ура́ла - z Uralu
Nehledě na to, že funkci ablativu plní 2. pád, existují případy, kdy se ablativ uchoval svoji specifikum. Například, vedle výrazu вы́шел из ле́са (vyšel z lesa) existuje také ablativní forma вы́шел и́з лесу. Jestli rusky moc neumíte a patrný rozdíl nemůžete poznat, trochu vysvětlím: gramaticky správně se řekne вы́шел из лéса. Ustálený výraz вы́шел и́з лесу se liší v tom, že přízvuk je na předložce a podstatné jméno лес (které ve 2. pádu má tvar ле́са) má tvar ле́су.

Vokativ

Češi ho moc dobře znají, protože má vlastní místo v seznamu pádů. V ruštině vokativ také dříve měl své místo (do publikacích o ruské gramatice, vydaných před rokem 1918 se o něm dočtete). No a pak odborníci rozhodli, že do seznamu pádů nepatří a defenestrovali ho :D Takže tento starý 5. pád se uchoval v některých slovech. Uvedu pár příkladů:

Бог → Бо́же! : Bůh → Bože
ста́рец → ста́рче! : stařec → starče
оте́ц → о́тче! : otec → otče
ма́ма → ма́м! : matka → matko
Nejčastěji však vokativ potkáte v osloveních jménem:
Ди́ма → Ди́м! : Dima → Dimo!
А́ня → А́нь! : Anna → Anno
Са́ша → Са́ш! : Saša → Sašo

poznámka: Pokud vás zajímá, co jsou to za tvary (Дима, Дим, Ань, ..), přečtěte si článek Jména v ruštině.

Lokativ

Lokativ spojuje vyjádření (o čem?) a určení místa (kde?). Ve většině případů tvary se shodují, avšak některá podstatná jména mají ve skutečnosti dva tvary pro instrumentál, například:

о шка́фе - в шкафу́ : o skříni - ve skříni
о ле́се - в лесу́ : o lese - v lese
No a tento rozdíl někteří lingvisté používají jako argument pro to, že ruština má lokativ. Lingvistická obec však trvá na tom, že slov, které mají tyto dvě formy pro instrumentál je jen několik (trochu víc než 100), a proto se v ruštině lokativ nevyznačuje jako samostatný pád.

Partitiv

Tento pád se používá pro podstatné jméno, které označuje část celku a odpovídá na otázku "čeho?". Použití toho pádu můžeme zpozorovat v některých slovních spojeních, například:

голо́вка чеснока́ - головка чесноку : hlavička česneku - hlavička česneku
о ле́се - в лесу́ : o lese - v lese
a zvlášť u nepočitatelných podstatných jmen:
доба́вить са́хар - доба́вить са́хару : přidat cukr - přidat cukru
Je zajímavé, že tento příklad s cukrem funguje jak pro češtinu, tak i pro ruštinu (podstatné jméno cukr je zde ve 3. pádu, ale významově je v pádu čtvrtém :)




Jak citovat v seznamu literatury:
LOVERMANN, Dmitriy. O pádech v ruském jazyce. ,. Jazyková encyklopedie LINGVISTO: Ruština online [online]. 2015 [cit. ]. Dostupné z: http://lingvisto.org/cz/russian/pady_v_rustine

datum publikace: 12.9.2015
překlad z ruštiny: Dmitriy Lovermann