Archaismy jsou názvy předmětů a jevů, které byly v řeči z nějakých důvodu vytlačeny jinými slovy z aktivního slovníků (vokabuláře), jedná se zastaralá slova. Archaismy existují v každém jazyce a jsou neodlučitelnou charakteristikou živého jazyka. Pár příkladů archaismů v ruském jazyce:

Jejich hlavní odlišnost od historismů je to, že archaismy mají v moderním jazyce synonyma bez příznaků archaičnosti.

Slova se mohou také stát archaickými jen zčásti; to se například projevuje v příponách: высость → высота, ve výslovnosti: осьмой → восьмой, гошпиталь → госпиталь, a také ve významech: натура → природа, изрядно → отлично, неустройство → беспорядок. To vše nám umožňuje rozdělit archaismy na několik typu:

1. Lexické archaismy: slova, která se staly starými po všech stránkách: льзя (можно), брадобрей (пархикмахер), зело (очень), dále například také: посему, ведать, грядёт.
2. Lexiko-slovotvorné archaismy: slova, u kterých se zestárly jednotlivé slovotvorné elementy: рыбарь, кокетствовать, вскольки (поскольку), надобно, рукомесла (ремесло), преступить.
3. Lexicko-fonetické archaismy: slova, která ztratila původní fonetické vlastnostni a která se v průběhu času změnila: солодкий, ворог, младой, брег, нощь, свейский (шведский), аглицкий (английский). ироизм, афеизм.
4. Lexicko-sémantické archaismy: slova, která ztratila jednotlivé významy: гость - "купец", позор - "зрелище", пошлный - "популярный", мечта - "мысль".

Nejpočetnější skupinu tvoří právě lexické archaismy, které se dají dál klasifikovat například podle toho, kdy byla odsunutá do pasivního vokabuláře, nebo podle toho, jestli mají "své dědice" v současné řeči (нельзя → льзя, ряхая → неряха), a také můžeme vyčlenit skupinu archaismů, která ze současného slovníků zmizela úplně a nezanechala žádná spojení s moderními nominacemi: